Jak se tohle mám naučit používat?

Jakože, teoreticky to znám. Vím, co HAD BETTER (řekněme) vyjadřuje. Vím, jak se liší od would rather. Vím, že po něm nemám používat ‘to’. Ale když bych někdy v reálné životní situaci měl had better použít, tak mě prostě nikdy nenapadne. Co s tím?

Jde to. Chce to krapet se mentálně přenastavit a pak držet, ale jde to. Než vám nevstřícné obraty typu had better začnou ve správné chvíli naskakovat, musíte s nimi poctivě odběhnout dvě kolečka kolem stadionu — s každým z nich bohužel separátně. O jaká kolečka jde si popíšeme níže, nejprve několik caveats.

* Vedle had better se bavíme o spojeních jako there has never been ... / why don’t I ... / considering ... / may not happen a stovkách dalších. Mezi vyčtením jejich raison d’etre z papíru a tím, že je začnete spontánně používat, zeje převeliká propast. (Toto se, maddeningly, netýká jazykově zdatných mladých lidí, pro které je angličtina totéž, co pro naši generaci byla slovenština, tedy voda, v níž se prostě odjakživa plave.)

Anyway, k věci.

Kolečko první: musíte pro daný obrat najít SMYSLUPLNÉ VYUŽITÍ (s důrazem na smysluplné). Budete-li se dané obraty učit výhradně v kontextu CSI či Game of Thrones a nejste přitom kriminalista či drak, budete mít problém spojit si je s real-world situacemi.

Řešením je, wait for it, spojit si je s real-world situacemi, tedy situacemi,v nichž se conceivably můžete sami octnout — může jít o hádku s partnerem, může jít o pochlebování šéfovi, může jít o bohapusté ťápání na pátečním pivu. Sami sebe se vždy ptejte: jak bych [had better] využila v právě takové situaci?

a) You’d better not be lying to me right now or else I’m gonna be real mad.
b) I guess I’d better step up my game if I’m going to stay in your good books.
c) There’d better not be foam on my beer. They’d better make damn sure there’s not.

Třeba tak. Nebo úplně jinak, žijeme různé životy. Každopádně vás netlačí čas — nespěchejte, v klidu si věty vypiplejte, ujistěte se, že splňují všechny gramatické náležitosti, a dolaďte je do podoby, kdy z vašich úst zní přirozeně. Nehleďte na případné drobné nedostatky vašich výtvorů, s takovou byste se nikdy nikam nedopracovali.

Kolečko druhé: tyto obraty je třeba si OHMATAT JAZYKEM, tedy pronášet je nahlas, a to co nejpřesvědčivěji, takzvaně se položit do role. Napoprvé se každý podobný obrat kroutí a brání a nechce se mu ven. Napopáté už mnohem míň a napodesáté vůbec. Proto je dobré si tuhle protivnou první fázi odkroutit in the privacy of your own home, případně v hodinách angličtiny, je-li vám toto umožněno, a do světa se vydat až s finished product.

Sám ve svých hodinách vnímám silný nepoměr mezi znalostmi, které studenti vykazují u překladových testů (chvályhodně velký a neustále expandující repertoár) a schopností je aktivně/spontánně použít ve volné konverzaci (pomalinké šinutí se kupředu). Studenti jsou si toho sami vědomi a radost jim to nedělá.

Z toho důvodu jsem v ročníku 2021/22 nasadil do akce Set Pieces, krátké čtyř-řádkové kostry konverzací, jimiž studenty nutím na obtížné gramatiky vymýšlet vlastní věty a tyto pak opakovaně trénovat nahlas. Takto si proběhneme obě kolečka, vlastní input i ohmatání jazykem, a můžu zodpovědně říct, že probírané gramatiky v následujících hodinách zazní s mnohem vyšší frekvencí než předtím.

Vraťme se ještě ke čtyřem příkladům uvedeným v úvodu tohoto pojednání: there has never been / why don’t I / considering / may not happen. Pro potřebu domácího studia zde pro každý z nich navrhnu krátké, ovšem hutné dvojvětí, na němž si je můžete pilovat.

as far as I know, there has never been a … (a better st / a … like that / during which ...)
hey, why don’t Iso that … ?
considering how … you would think that ...
something may happen, but it may not (happen), we don’t know yet.

Což mě přivádí obloukem zpět k Set Pieces. Ty ve své podstatě nejsou ničím jiným než způsobem, jak do své angličtiny na prostoru jedné krátké konverzace (či monologu) zapracovat hned několik užitečných konstrukcí.

Podívejme se na jeden konkrétní set piece nasazený do akce v ročníku 2021/22; vysvětleme si, v čem tkví jeho smysl a k čemu nám má dopomoci; a ještě jednou specifikujme, jak konkrétně se do tohoto bodu v potu tváře dopracujeme.

— 17 —

LEVEL: MODERATE

WHY DON’T WE
WHAT IF
I DON’T THINK
UNLESS + WHICH

SITUACE

Popisovaná situace by se dala shrnout jako 1. návrh, 2. poukázání na možné problémy, 3. pochyby o tom, zda dané problémy mohou vskutku nastat, a 4. pochyby o pochybách. Něco v tomto duchu:
Co kdybychom spolu zašli na párové poradenství?
To by asi šlo. Ale co když nám tam řeknou, že už to spravit nejde?
Podle mě nám neřeknou, že už to spravit nejde.
Leda bychom se tam porvali, a pak by nás asi rychle hnali.

CO SE PŘESNĚ NAUČÍME

(i.e. které nevstřícné obraty si ohmatáme jazykem)

a) směřovat návrhy k sobě samým pomocí WHY DON’T WE, i.e. co kdybychom...? / no a nezajdeme...? (what about we / maybe we can)

b) souhlasné reakce na podobný návrh, jiné než “it is a good idea” / “why not

c) hypotetické situace s WHAT IF, u nichž na rozdíl od češtiny nenásleduje budoucí čas: what if she will not agree?

d) přesunutí záporu k THINK u vět typu “myslím, že ne-

e) srovnání přítomného času po WHAT IF a budoucího v (podstatě totožné) následující větě: if you don’t, I will

f) použití UNLESS jako českého LEDA BY + zákaz budoucího tvaru slovesa (unless we will change our mind), stejně jako po IF

g) doplnění myšlenky pomocí WHICH (“a to”) , případně IN WHICH CASE (“a pak / a v tom případě”)

Není toho úplně málo na čtyři řádky, řekl bych.

PŘÍKLAD DRUHÝ, ZÁLOŽNÍ

(to kdybyste měli dojem, že oáza nápadů se výše řečeným vyprázdnila)
Co kdybychom pro jistotu přidali ještě jeden vagón?
To by šlo. Ale co když jej nebude čím naplnit?
Podle mě se tím nemusíme trápit. Nějak to dopadne.
Leda by se ukázalo, že o ty další věci nikdo nestojí, což by nás mohlo stát místo.

VYMÝŠLENÍ VĚT

V první fázi se předpokládá, že studenti ve dvojicích vymyslí kostru minikonverzace a ověří si, že nenarušuje základní pravidla logiky. Pak začne nacvičování ( přehrávání), a to mnohonásobné, v jehož průběhu některé pasáže odpadnou, ale ještě více jich přibude. Výsledkem může být třeba tohle:
Co kdybychom zašli na párové poradenství a zkusili to manželství ještě nějak resuscitovat?
To by asi šlo. Ale co když nám tam řeknou, že už to spravit nejde a že nemá smysl se o něco pododného snažit?
Podle mě nám neřeknou, že nemá smysl se snažit.
Leda bychom se tam na místě porvali, jak to děláváme doma, a pak by nás odtamtud šupito presto vypakovali.

Why don’t we go to couples therapy and try to get this marriage back on track?
Sounds good. I’m in. But what if he tells us that our marriage is beyond saving and there’s no point in trying to fix it?
I don’t think he’s going to tell us that our marriage is beyond saving.
Unless of course we get into one of those knock-down drag-out fights in his office like we do at home, in which case I’d expect him to drop us like a hot potato.