Deep Dive: Úvod
Deep Dives jsou work in progress. Jde o listy zaměřené na jeden konkrétní typ konverzace (brainstorming, intervention, regrets etc.), který pojímají vyčerpávajícím způsobem, vyčerpávajícím hlavně pro mě jako autora.
Původně šlo o linchpin celého projektu, jejich role se nicméně neustále měnila a přestávaly mi zapadat do celkového konceptu. V současné době deep dives transformuju do krátkých úderných set pieces — uvidím, jak se jim bude v tomto novém habitatu dařit.
Níže jsou dva příklady toho, jak měly deep dives původně vypadat.
Soliloquy
Poměrně zábavným, a široce aplikovatelným, typem promluvy je SOLILOQUY, tedy SAMOMLUVA, tedy internal monolog, tedy myšlenky, které se člověku honí hlavou, když pozoruje něco zajímavého (a které obvykle neartikuluje, tedy s výjimkou hodiny angličtiny).
V angličtině samomluva často využívá obratů, se kterými čeští studenti bojují a na které je tím pádem dobře upřít naši pozornost. Patří mezi ně například:
Huh. I wonder …
Why don’t I …
I guess I’d better ...
But how am I going to … ?
I’d rather not …
[must be / must have been] + [why else / how else would]
Wait, was I supposed to … ?
Je nabíledni, že tyto a podobné obraty si zaslouží provětrat. Otázka zní, jak na to?
V prvé řadě je samozřejmě nutné, aby jim studenti vůbec rozuměli. Na úvod tedy ty méně zřejmé podrobíme menší analýze (why else / must have been) a poukážeme na skryté záludnosti a očekávané chyby (namísto ‘how am I going to’ říkají všichni Češi ‘how can I’ / po ‘had better’ nesmí následovat ‘to’, ani ve spojení s ‘not’ etc.)
V druhém sledu se snažíme dostat se do fáze, kdy dané obraty studenti použijí při překladu z češtiny, tedy například u následujích vět:
jak jim to mám vysvětlit?
radši to nikomu nebudu říkat
proč by to jinak skrývala?
určitě jim to někdo prozradil
to jsem si to měl zapisovat?
Od první fáze (vysvětlení) ke druhé (použití při překladu) je strašně dlouhá cesta. A to je nic ve srovnání s fází číslo tři, tedy spontánním použitím. To ale platí v podstatě u všech zde propíraných aktivit.
Abychom studentům zkraje umetli cestičku, poskytneme jim seznam dotyčných konstrukcí, včetně jejich českých ekvivalentů, a zadáme úkol:
Aplikujte všechny obraty na situaci A (která v ideálním případě vychází z aktuálně probíraného textu), kdy nějaká postava sleduje dění odehrávající se v jejím zorném poli, a sama pro sebe si jej komentuje.
Jako příklad si zvolím odstaveček, v němž autor popisuje obtíže, jimž čelí trenéři nově sestavených týmů, které se teprve musí sladit a hráči si na sebe musí zvyknout.
Growing pains come with the territory of building a team around young players. It takes a while for everyone to adjust and get used to each other. But the beauty of it is, you get to watch the players get better and gel as they go along. It’s what makes it worthwhile.
Pominu všechny další krásy tohoto textu a budu se soustředit pouze na samomluvnou situaci, kterou nám nabízí — totiž trenéra sledujícího tým při tréninku/zápase a špekulujícího nad tím, jak by se dal vylepšit.
Studenty by (v ideálním světě) mohly napadnout třeba následující věty, které dohromady tvoří poměrně ucelený monolog. (Studenty bych v tomto ohledu nepodceňoval, často bývám mile překvapen nápady, s nimiž přijdou, které mě osobně zcela míjí.)
Pročpak ten tým nefunguje tak, jak by měl?
Že bych ty hráče trochu přeskládal?
Zajdu si pro papír a sepíšu, jak by to šlo provést.
Pomohlo by, kdybych přesunul Steva dopředu?
Radši to s ním nejdřív proberu, pro jistotu.
Jak ale potom vysvětlím Kenovi, že půjde na lavičku?
Nerad bych se s ním pohádal před zbytkem týmu.
Ken určitě tuší, že chystám nějaké změny
Proč by po mně jinak pořád pokukoval?
A kruci, měl jsem si zapsat, kdo dnes hraje?
Moment, proč je jich na hřišti jenom deset?
Radši na to nebudu vůbec poukazovat...
... jinak by poznali, že je při hře nesleduju.
Úplně stejný seznam lze použít na mnohé další situace, stačí být trochu kreativní a nenechat se spoutat obsahem textu, a už vůbec ne realitou. Bon voyage.
Movie Script Improvement
Celou řadu příběhů je možné pojmout i jako rozpracovaný filmový scénář a vymyslet odpovídající konverzační situace. Asi nejklasičtější je SALES PITCH, případně ELEVATOR PITCH, na ty ale dojde řada posléze.
Mezi okrajovější varianty patří MOVIE SCRIPT IMPROVEMENT, kdy studenti sehrávají roli nespokojených producentů/sponzorů a snaží se uplatnit své návrhy na změny scénáře a celkového pojetí filmu.
Cílem této aktivity je donutit studenty používat spojení, k nimž se sami nejspíš nedokopou:
WANT ST TO … / WOULD LIKE SB TO …
včetně záporů, delších předmětů, sloves jiných než ‘be’, a v neposlední řadě ‘there’ jako předmětu
— we want this movie to look like… / I would like it to be... / we don’t want there to be so much blood
WOULD RATHER
tlačit na minulý čas následného slovesa, s důrazem na zápory
— I’d rather the girl wasn’t so… / we’d rather it sounded… / but I’d rather it didn’t make me think of…
WISH
upozornit na rozdíl mezi ‘would rather’ a ‘wish’ — ‘wish’ je pláč nad rozlitým mlékem, s filmem už nic neuděláte, vyjadřujete jen opožděnou lítost
— I wish the couple weren’t… / we just wish it didn’t make people cry / I wish there were fewer...
MAKE
použití MAKE, kde se v češtině sloveso často obchází (ať jsou míň … / šlo by to, aby byl …) + důraz na spojení typu ‘less of a...’ / ‘more of a...’ ve spojení s podstatným jménem
— would you mind making the movie more… / make the killer less… / why don’t you make her less of a slut
THE WAY
časté spojení ve významu českého ‘to jak’ nebo samotného ‘jak’, speciálně na začátku věty, kde je nezastupitelné + upozorněte na absenci ‘how’
— I love the way the young man slowly starts to... / but the way it happened, that gave me...